ILONA KOLOVSKÁ

Šiková Karolína - juniorská reprezentantka ČR
Šiková Barbora - žebříček A
Kinkorová Tereza - žebříček A

MÍRA ŠILHAVÝ

Orienťák jsem objevil v devatenácti letech díky kamarádovi, který mne přivedl k běhání.
Současná kategorie – H55.
Proč to dělám – pro pohyb vpřírodě, radost a báječné zážitky.
Největší úspěch (mimo pár povedených závodů) – několik generací svěřenců, kteří se ke mne stále hlásí.
Plány do budoucnosti – kategorie H100?

JANA ŠILHAVÁ

S orienťákem jsem začala v 17 letech a jsem mu věrná dodnes, kdy už mám oficielně nárok na kategorii D 55. Zatím běhám pětačtyřicítky - no i když už je to spíš jen takové popobíhání. Ale přesto mě orienťák pořád baví a stále překvapuje novými zážitky. A stále tvrdím, že největší výhrou v OB je moje rodina a můj manžel. Nebýt orienťáku, tak se nepotkáme a zrovna tak děti si tam našly nejen partnery, ale i spoustu dobrých kamarádů. A teď už začínáme i HDR s vnoučaty.

KAROLÍNA ŠIKOVÁ

- licence E
- výsledky:

3. místo Mistrovství štafet 2014 (D18)
1. místo v MČR noční OB 2015 (D20)
1. místo ME v Rogainingu 2015
3. místo v celorepublikovém žebříčku ŽA (D20)

BARČA ŠIKOVÁ

- licence R
- výsledky:

3. místo Mistrovství štafet 2014 (D18)
3. místo v MČR LOB 2015
2. místo v MČR noční OB 2015 (D20)
1. místo ME v Rogainingu 2015
2. místo Český pohár, INOV-8 CUP - žebříček A (7. 6. 2015)
3. místo Český pohár, INOV-8 CUP - žebříček A (17. 5. 2015)

TERKA KINKOROVÁ

FANDA KOLOVSKÝ

Zaměření: Orientační běh, Rogaining
Výsledky:

2015:
1. místo ME v Rogainingu (Junioři)
7. místo MČR Noční (H21)
4. místo závod ČP (Třebíč, Kobilí hlava)(H21)
35. místo v Rankingu (červen)(Muži)
19. místo MČR Krátká (H21)
26. místo v ČP (celý podzim jsem byl ve Finsku)
2012:
2. místo MS v Roagainingu (Junioři)
Někdy dávno:
3. místo na MČR Krátká v Juniorech (H20)

JIRKA VALEŠ

Kategorie: H21
Největší úspěch: Do budoucnosti nevidím. Až přijde, tak ho doplním :)
Vtipný zážitek: Když jsem při závodu v Praze netrefil správné dveře a místo průchodu jsem vlítnul do obchodu. Dodnes nevím, kdo byl víc překvapený, jestli já nebo zákazníci.
Proč běhám: Protože chůze je pomalá.
Co se mi na tom vlastně líbí: Je snad něco lepšího než po půl hodině hledání a frustrace konečně orazit kontrolu, v mrazivém počasí na sebe oblékat příjemně chladivý dres, prodírat se po pás bažinou, kam nikdo, kromě pár vyvolených, nikdy nevkročil, mít na oblečení vyryté vzpomínky ze závodů, přinést si domů bahno a jehličí třeba z Českého ráje? ;)

VĚRKA CHVALOVÁ

Kategorie: D21
Největší úspěch: Asi to, když jsem se po 6 letech na orienťáku (v 18), konečně odvážila běžet sama noční trénink. Jinak snad MČR krátká 2012 - 5. místo v D18; Bohemia 2013 - 1. místo v D20, licence R v D20.
Zajímavosti: V zimě, když není sezóna, mám hrozný absťák a každou noc se mi zdá, že běžím závod. Při závodě si pokaždé zpívám poslední písničku, kterou hráli v centru předtím, než jsem odešla na start (a nemůžu se jí zbavit!).
Nejvíc jsem se v lese bála, když jsem sjela ze srázu přímo mezi skupinku pruhovaných selátek, maminku tam zrovna naštěstí neměli.
Radši se v lese úplně ztratím, než abych si nechala radit od ostatních závodníků.

MARTIN PEŠEK

Kategorie: H20

Největší úspěch: těžce vydřené 1. místo na MČR v rogainigu 2014 a ještě více vydřené 3. místo na ME v rogainingu 2015.
Vtipná historka: Spíše než vtipnou povím strašidelnou. Při nočním orienťáku mi uprostřed lesa obklíčilo stádo divokých prasat. No prostě strašný!
Co se mi na tom líbí: Les, čistý vzduch, mech, svítící kontrola v dáli, pípání na startu, kamarádi, rozbory map, kontrolování kódu kontroly nad kontrolou, hustník, kupka,.... mohl bych vyjmenovávat do nekonečna.
Proč běhám: Ze začátku převážně proto, abych se nějak hýbal, ale postupem času mě to opravdu chytlo. A nejen orienťák, poslední dobou objevuji krásu trailových závodů nejrůznějších vzdáleností. A ty největší blázniviny dělám převážně z hecu.

TOMÁŠ POPULE

KAČKA KOŽÍŠKOVÁ

Mám ráda orientační běh, protože mám ráda přírodu a protože už od mala jsem ráda běhala a baví mě pracovat s mapou a buzolou. Ale jednou se mi přihodilo, že jsem vběhla do bažiny a pak jsem měla celou botu i nohu mokrou a to mě panečku pak studilo. Ale to nevadí to se přece stane. Prostě tenhle sport mě baví! A nikdy nebudu dělat jinej sport než je tuten. A nikdy nepudu do jinýho oddílu, protože si myslím, že nemůže být lepší a zábavný oddíl jako je tuten.

VOJTA BŘEČKA

Můj největší úspěch je 4. místo v závodu Zimní ligy. Orientační běh běhám druhým rokem. Celý sport se mi moc líbí a nikdy jsem neuvažoval, že bych přestal. Snad jen po tom, co jsem na Radyni zabloudil a doběhl o hodinu později než ostatní. Jsem ale rád, že jsem vytrval. Běhat mě bavilo vždycky, a to i bez mapy a buzoly, jenže takhle je to ještě lepší.

MARTIN ŠOUPA

Od letošního roku H12, předtím H10, H10L a HDR.
Největším úspěchem je návrat se všemi kontrolami.

VOJTA SZABÓ

Kategorie: H12
Největší úspěch: 4.10.2015 - mé první závody, Oblastní žebříček v Kralovicích, 11. místo.
Proč běhám: V červnu 2015 jsem se zúčastnil Přeboru škol Plzeňského kraje v OB a líbilo se mi to. Proto jsem hned po prázdninách začal s taťkou hledat oddíl, kam bych mohl chodit. Líbilo se mi v oddílu LOKOMOTIVA PLZEŇ, kde mám hodně kamarádů a super trenéry.

VIKTOR ŠLECHTA

Na orientačním běhu mě to nejvíc baví na závodech a v zimě v tělocvičně. Na závodech se mi stávají různé věci. Třeba se občas ztratím, ale pak se někoho zeptám na cestu. Nebo třeba ztratím lísteček s popisem kontrol a pak musím riskovat, jaké kontroly označuji. Ale vždy se dostanu do cíle.

SAM WEISSAR

Kategorie: H14 
Běhám proto, že mě baví pohyb a tady se dostanu i někam ven, do přírody.

taťka Petr Weissar (1970) začal s H45
Běhám se Samem a taky proto, abych se dostal někam ven. Na H45 jsem čekal, protože ty mladší jsou moc rychlí :-)

TOMÁŠ ČECHURA

S orienťákem jsem začal v 10-ti letech. Přivedl mě k němu brácha (Ondra). Nejdříve jsem chodil jen občas a pak jsem jezdil i na závody. Začal jsem u liniovky (dva závody), pak jsem běžel čtyři závody v kategorii H10. Minulou sezónu jsem běhal v kategorii H12. Teď mám před sebou ještě jeden rok v kategorii H12. Nejlepší je na tom to, že Vojtíšek přechází do kategorie H14.

JANA ŠOUPOVÁ

První seznámení s OB v letech 1990-1991
Pak v roce 2006 nejprve doprovod Věrky, pak příchozí a pak D35
Největším úspěchem je stále návrat bez úrazu se všemi kontrolami a to, že stále mám kam zlepšovat
Konkrétněji si nejvíc cením 4. místa (z 32 závodnic) v D45B ve 4. etapě letošní Bohemie

KAREL ŠOUPA

Kariéra od doprovázejícího řidiče v roce 2006 přes příchozí, H35 a současné H45
Největším úspěchem je stále návrat s funkčními koleny a kotníky
2. místo v  oblastním žebříčku v roce 2014 a 3. místo v oblastním žebříčku v roce 2015 (aneb když je skoro 100% účast na závodech…)

LUCKA VONÁŠKOVÁ

Kategorie: F (fotografka)
Největší úspěch: Teprve přijde, až s nějakou fotkou ze závodů dobyju svět?
K orienťáku jsem se dostala díky svému tatínkovi už jako malá. Nyní si občas nějaký závod nebo trénink obejdu, ale většinou spíš všechny akce fotograficky dokumentuji. Nejradši fotím sprinty a štafety, kde se pořád něco děje a je tam skvělá atmosféra.
PS: Mé fotky z různých LPM akcí a závodů od roku 2008 najdete na rajčeti a ty nejnovější na zoneramě.

PÉŤA PILAŘOVÁ

kategorie: D21 (+ Mája a Kájík, LINIE)

S orientačním během jsem spjatá už od dětství, je to jedna z mých životních lásek, poslední roky trochu víc odsunutá láskou a povinnostmi mateřskými. Dalo by se říct, že díky orienťáku jsem na světě a díky němu jsou na světě i moje děti, protože se tady seznámili moji rodiče a i já jsem mezi běžci našla svého manžela.
Na tomto sportu se mi nejvíc líbí propojení myšlení nad mapou s pohybem v přírodě, poznávání nových míst a setkávání s přáteli a v našem případě i se širokou rodinou. A taky, že je to sport opravdu pro všechny věkové i výkonnostní kategorie a že je na závodech v naší západočeské oblasti vždycky skvělá kamarádská atmosféra.
Moje největší úspěchy? To je relativní... nejprve že jsem se jako malá závodnice přestala bát běhat v lese sama, pak velký barevný míč za první vítěství na oblasti, poté že jsem se jako trochu větší závodnice přestala bát běhat mimo cesty... no a potom že jsem se do tohoto sportu naprosto zbláznila, vyběhla si licenci A, běhala okolo 10. místa v republice, nejlíp v dorostenkách 7. na mistrovství ČR, a hlavně zažila tolik nezapomenutelných zážitků s úžasnou partou kamarádů.
V juniorech ale přišel úraz krční páteře, dva roky beznaděje, po kterých byl ten největší úspěch, že jsem se znovu mohla postavit na start. Od té doby už jsem se nikdy nerozběhla tak dobře jako dřív a tak prozatím dávám své veškeré orienťácké srdce alespoň do stavby tratí, kde mě moc těší pozitivní ohlasy. A taky se snažím pomalu a nenápadně nakazit touhle životní láskou naše dva malé závodníky, a tak mě momentálně potkáte spíš na liniové trati s fáborkami pro ty nejmenší.