Zatímco se naši nejlepší oddíloví závodníci v květnu zúčastnili prvních závodů (se všemi radostmi jako PCR testy, omezený počet účastníků apod.), my ostatní jsme si mohli vyzkoušet funkčnost čipů, mozků a nohou na měřených trénincích. Bez všech náležitostí jako prezentace, občerstvení, startovní koridory nebo vyhlašování výsledků, tedy čehokoliv, co obnášelo shromáždění většího počtu osob. Zato ve startovních vlnách a v omezeném počtu kategorií, ale hlavně v lese s lampióny a krabičkami.

První měřený trénink 8. 5. zorganizoval MLOK na mapě Kamzík. Z našich 8 závodníků se prosadili sourozenci Stehlíkovi - Terezka v D12 (2. místo), Kuba v H16 (1. místo). Jejich tatínka Petra odsunul v H21 na bramborovou pozici Lukáš Bauer. Několik našich zdatných mužských pětatřicítek přišlo v květnu o svoji kategorii a mezi mladými v H21 je fuška se prosadit. 

Druhého měřeného tréninku pod taktovkou VPM se v našem krásném plzeňském lese zúčastnilo 22 běžkyň a běžců z LPM. Za krásného počasí jsme se proběhli na severu Plzně na mapě Troják (podle smrku se třemi kmeny). Bodovala opět Terezka v D12 (3. místo), V H10 byl druhý Tobík Šafránek, v top ten v H21 jsme měli dokonce 5 závodníků (vyhrál Jirka, ale umístili se krásně i naši dorostenci Šimon, Kuba a David včetně veterána Petra), a v H45 nám přibyla nová hvězda - Láďa st.(1. místo).

O třetí květnové sobotě jsme využili pražské pořadatele, protože připravili závod v dojezdové vzdálenosti od Plzně, kousek od Příbrami. Na mapě Houpačka se proběhlo celkem 12 našich závodníků. Těžkou konkurenci ve své kategorii ale zvládla jen Věrka - zvítězila v D21. My ostatní jsme si užili krásné počasí a nový terén.

Poslední květnovou sobotu se konal měřený trénink v okolí biatlonového areálu Eduard (organizoval oddíl ONO). Byl to náročný závod především fyzicky, protože kopce v Krušných horách prostě jsou. A přestože jsem několikrát slyšela, že Krušné hory jsou pojmenované podle slova "krušit" - tedy dolovat, kutat, myslím, že je akceptovatelné i vysvětlení, že je tam obvykle krušno z hlediska počasí. Sluníčko sice svítilo, ale zima byla pekelná. Ve svazích a borůvčí se nás postupně vystřídalo 12, úspěšní byli otec se synem (oba Láďové) v H21 (2. místo) a H45 (1. místo).

V červnu už konečně začnou opravdické závody pro nás všechny - začínáme na Třídomí s BSO.