Na přelomu dubna a května uspořádaly nejzápadněji položené oddíly ZČO (MAS Aš a BSO Sokolov) celkem 4 závody všech typů. Dočkali jsme se klasiky, krátké tratě i sprintu. Také počasí se předvedlo v celé škále od zimních teplot několika stupňů nad nulou v Aši až po skoro letní teploty na krátký rukáv v Sokolově.
Na sobotní tradiční Aprílový závod se vypravilo 23 závodníků z našeho oddílu. Počasí letos dostálo svému názvu a k nízkým teplotám chvilku pršelo, chvilku svítilo sluníčko, aby vzápětí padaly kroupy, a tak stále dokola. Les byl typicky ašský, tedy mokrý i za celorepublikového sucha, s výživnými bažinami a bažinkami, s velmi hustou sítí průseků, v kterých aby se čert vyznal a celkově s velkým množstvím různých terénních a jiných detailů jak v realitě, tak v mapě. Naštěstí od loňska organizátoři vyšli vstříc hůře vidícím starším veteránům a dopřáli jim společně s žactvem a dorostem měřítko mapy 1: 10 000.
Centrum se posunulo severněji do strašidelně zchátralého bývalého vojenského objektu. Vše pro závody v Aši typické bylo zachováno – blízkost startu i cíle, pověstný a žádaný dobrý, teplý, sladký černý čaj i nabídka skromného pohoštění členek oddílu, jehož cena se zdaleka nerovnala blízkosti německých hranic (cituji z pokynů). Kačka v D14 měla tak vysoký startovní čas, že jí zmizel start i mapový start, který se musel letos povinně orazit (aby na něj fakt každý musel). Nicméně i přesto odstartovala, zbyla na ní i mapa, a ještě vyhrála. Zdaleka nebyla sama, kdo se umístil. Na schody neboli stupně vítězů se postavila i Terezka S., Egon, Kuba, David nebo Šimon.
V neděli se bojovalo o Ašský štít, jednu z nejstarších putovních cen v OB, která je několik posledních let zpestřena i o jedlou součást – krásný dort. Bohužel bodují pouze závodníci v kategoriích DH10 – 21, a těch jsme v neděli měli málo. Cenu získal těsně oddíl ONO z Ostrova, o několik rozhodujících bodů se zasloužili veteráni, kteří se přihlásili do H21. Nedělní závod se dal běžet sice ne suchou, ale aspoň čistou nohou, na rozdíl od soboty, kdy aspoň 1 kontrola prostě v nějaké bažině musela být. Na schodech stála Štěpánka a Egon.
ze soboty 
z neděle
Ani jsme nestačili pořádně zregenerovat a čekala nás dvojice závodů na Svátek práce. Ještě před startem krátké tratě u Svatavy nedaleko Sokolova to vypadalo na zimu a déšť, ale než jsme se vrátili ze zarostlého svahu, vyklubalo se z mraků sluníčko a vydrželo až do večera.
Startovalo se do kopce, s porosty na svahu jsem si moc neporozuměla, v zarostlé oblasti jsem nedokázala ani najít některé cesty, takže jsem nedoběhla moc spokojená se svým výkonem. Ale na stupně vítězů to nakonec stačilo, podobně jako Terezce S., Kačce, Lucce Š., Egonovi, Kubovi S., Davidovi, Samovi a Šimonovi.
Pozdě odpoledne proběhl oblastní přebor ve sprintu nedaleko zámku v Sokolově na mapě Zámecký park. Počasí bylo úplně neskutečně letní, zvláště ve srovnání s víkendem. Sprint začínal v parku okolo plaveckého bazénu a několika rybníčků, pokračoval povinným úsekem přes přechod do okolí zámku a Starého náměstí, některé kategorie se dostaly až do areálu za řekou, a v závěru čekala komplikace v podobě plotu okolo mateřské školky.
I odpolední závod dopadl pro oddíl LPM úspěšně a většina z výše jmenovaných si došla i pro medaili z přeboru. Mezi dospělými se závod povedl mj. Lukáši H., kterého dokázal v H35 porazit pouze Lukáš Bauer.
